Počkat se opravdu vyplatí

A i když to dnes hodně bolí, možná to je právě proto, abys věděla, jaké to je, když přijde ta pravá láska a štěstí a už se ho nikdy nevzdala.

Tento příběh přichází s obrovskou vděčností v mém srdci. Nazvala bych ho: Od bolesti k jasnosti. Od jasnosti ke štěstí. Se štěstím k vnitřnímu bohatství.

Jsem na svatbě. Jsem na svatbě bývalému muži mé jedné z nejbližších kamarádek, se kterou jsem proseděla celých osm let v lavici na gymplu. Prožily jsme spolu naše utváření se od holčiček v dospělé holky. Ženy a dámy jsme ještě při maturitě nebyly. To ne. Spíše ty holky, které teprve čekal ten život.

Tomuto muži jsem na svatbě po druhé. Po prvé si bral právě tu mou kamarádku a dnes si bere jinou ženu. Jsem na této svatbě, neboť můj muž se s tímto mužem kamarádí. Tedy jsem doprovod.

Tato možnost mi dává prostor zasnít se do minulosti s porovnáním přítomnosti. A několik slz ukáplo. Především slz vděčnosti.

Na jeho první svatbě jsem byla rok po rozchodu s mým dřívějším partnerem, kterého jsem velmi milovala a zároveň jsem věděla, že my spolu být nemůžeme. Věděla jsem, že pokud spolu zůstaneme, dotáhneme to do svatby, do dětí a rozvodu. Někde v sobě jsem tehdy našla sílu a rozešla jsem se s ním, i přestože to nebylo o chybějících citech. Bylo to o vědomí toho, že budoucnost, kterou bych s ním vytvořila, není ta, po které toužím. Tak jsme byli rozdílní. Já chtěla vidět celý svět, stát se bohatou a šťastnou. On chtěl být šťastný a zůstat ve svém rodném městě.

Na jeho první svatbě byl můj dřívější partner s novou partnerkou. A to hodně bolelo. Byla to nádherná svatba, mé kamarádce to tak slušelo. Měli krásný obřad na Kuksu v kapli a bylo to vážné. Já se na venek tvářila hezky, měla jsem na sobě krásné červené šaty, které mi tak slušely, měla jsem tak o 15 kilo méně než nyní, a přesto uvnitř tak rozervaná. Ostatní kamarádky s jinými partnery. Toužila jsem po tanci s mužem, partnerem, tím mým, kdy mi bude vonět a nebude oplzlý.

Na jeho první svatbě jsem skončila s hysterickým výjevem vzteku, slz a zoufalství. A to jsem ještě nevěděla, že mě čekají takové další dva roky. Ach, jak já byla naivní.

Jenže dnes zpětně vidím, jak jsem se nespokojila s málem. Jak jsem věděla, že budu mít vše, že existuje vše, jen jsem ho ještě nenašla. Během těch tří let jsem na sobě zapracovala tak, jak si snad málokdo umí představit. Možná jen Ty, co čteš tyto řádky.

O pár let později.

Na jeho druhé svatbě jsem se svým mužem. Mužem, kterého nesmírně miluji, mužem, který nesmírně miluje mě. To, co spolu vytváříme, je neuvěřitelné. Jak nám spolu je. Jsme tu s naší dcerou, kterou jsou skoro dva roky a na kterou jsme si pět let počkali. Těch pět let, co jsme spolu mohli vytvořit naše partnerství, užít si spolu čas, pocestovat a vědět, jaké to je, když jsme spolu sami. Dnes si toho velmi vážíme. Děláme si společný čas i nyní a nepřekvapuje nás, že bychom nevěděli, o čem si spolu máme povídat nad rámec starosti o dítě.

Na jeho druhé svatbě jsem s mužem, se kterým jsem nesmírně šťastná a on se mnou. Je to také bývalý taneční a umí tak krásně vést. Tak krásně, že vidím i pohledy ostatních žen, jak by po něčem takovém také zatoužily. Jsem tu, tak vděčná, za vše, co jsem si vybrala. Že jsem si počkala. Za to, že když už jsem to prakticky hodila do koše, propustila, uznala, že třeba klidně budu do konce života sama. Přišel do čtrnácti dní. A vše se proměnilo.

Moje kamarádka během prvního manželství přišla na to, co chce. Já na to přišla sama. Nic není dobře, nic není špatně. Jen jsem si uvědomila, jak vše může být proměnlivé. A že i to, co dnes máme, tak není standardem a že, aby to žilo, je třeba tomu věnovat energii a pozornost. Že žije a roste to, co se šlechtí. To, co se bere jako samozřejmost, postupem času umírá.

Na jeho druhé svatbě, jsem také úplně přítomná, vychutnávám si každý okamžik, vím, že si ho budu pamatovat a je to jakoby bez práce. Není v tom úsilí. Je v tom bytí.

Děkuji, že mohu a že se vyplatí přečkat bolestivá období. Možná přečkat není to správné slovo. Možná to výstižné slovo je, pracovat na svých přesvědčeních. Protože ty jsou příčinou našich životů, a to, jak je dnes žijeme.

A nejkrásnější na tom je, že vše můžeme změnit. Je to v naší moci a síle.

Co dnes můžeš udělat proto, abys propustila svá přesvědčení o vztazích, které nevytvářejí vztah, tak jak by sis ho přála?

Simona Nováková

Certifikovaná facilitátorka Access Consciousness s licencí na vedení kurzů Access Bars, Foundation, Radost z podnikání a dalších

„Vše v životě ke mně přichází s lehkostí, radostí a slávou“ Access Consciousness TD

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Vyplňte formulář a já se vám co nejdříve ozvu.